Japonsko dnes staví torpédoborce větší než většina křižníků studené války a nové lodě ASEV budou pravděpodobně největší torpédoborce na světě, pokud se potvrdí původní dohady o jejich výtlaku.
Japonské námořní síly sebeobrany (JMSDF) rozšiřují své kapacity pro protiraketovou obranu. Druhá loď nové třídy Aegis System Equipped Vessel (イージス・システム搭載艦) má být spuštěna na vodu v roce 2027 a předána JMSDF do konce roku 2028. Obě plavidla tvoří základ japonské přestavby systému balistické protiraketové obrany (BMD) po zrušení pozemního projektu Aegis Ashore.
Od Aegis Ashore k největším japonským lodím od dob Jamata
Vznik nové třídy plavidel přímo navazuje na politické rozhodnutí z roku 2020, kdy japonská vláda zrušila plánované pozemní instalace systému Aegis Ashore. Důvodem bylo mimo jiné technické riziko dopadu odpadajících raketových urychlovačů na obydlené oblasti a odpor místních komunit. Ministerstvo obrany následně přistoupilo k alternativnímu řešení, kdy namísto dvou pevných pozemních stanovišť budou funkci nepřetržité hlídky plnit dvě velká hladinová plavidla, která mají společně zajistit pokrytí nad celým japonským souostrovím.
Technické parametry: Největší japonská bojová hladinová loď
Aegis System Equipped Vessel představuje dosud největší bojovou hladinovou loď, jakou Japonsko kdy postavilo (pokud nepočítáme lodě tříd Izumo a Hyūga, tedy nosiče vrtulníků a F-35). Plavidlo má délku přibližně 190 metrů, šířku asi 25 metrů a standardní výtlak zhruba 12 000 tun. Výtlak, který byl původně podle portálů USNI News a TWZ odhadován na téměř 20 000 tun, nebyl potvrzen a finální číslo se teprve očekává. Parametry, loď velikostně řadí spíše do kategorie křižníku než torpédoborce, přestože japonská strana se těmto označením záměrně vyhýbá.
Vertikální odpalovací systém (VLS) čítá 128 cel. Základní protiraketovou výzbroj tvoří interceptory SM-3 Block IIA, vyvíjené Spojenými státy a Japonskem v rámci programu BMD. Pro obranu proti hypersonickým klouzavým hlavicím (HGV) budou lodě nést rakety SM-6. Výzbroj doplňuje vylepšená námořní verze protilodní střely Typ 12 a americké rakety Tomahawk, jejichž přítomnost na palubě plavidel odráží japonskou strategii tzv. counterstrike capability, tedy schopnosti zasáhnout nepřátelské odpalovací pozice na jejich vlastním území.
Podle odhadů maximální počet střel, kterými budou tyto lodě vybaveny, dosahují až 250 kusů a značně předčí například čínské torpédoborce Type 055 nebo americký Zumwalt.
Digitální srdce japonských super torpédoborců
Srdcem systému je radar SPY-7, americký aktivní fázovaný systém (AESA) se čtyřmi anténami o rozměrech přesahujících čtyři metry. SPY-7 byl původně navržen právě pro zrušený Aegis Ashore a ve srovnání s radarem SPY-1, který nesou starší japonské torpédoborce třídy Kongō a Atago, nabízí výrazně vyšší výkon při detekci balistických hrozeb na velké vzdálenosti. Lodě budou vybaveny nejnovější verzí bojového systému Aegis.
Radar AN/SPY-7 je nejnovější generace víceúčelového námořního radaru vyvinutého společností Lockheed Martin, který je optimalizován především pro sledování balistických střel. Radar využívá technologii aktivního elektronického snímání paprsku (AESA) s polovodičovými vysílači na bázi nitridu galia (GaN), což přináší výrazně vyšší výkon, energetickou účinnost i spolehlivost oproti starším systémům. Díky plně digitální architektuře dokáže SPY-7 současně sledovat stovky cílů, od balistických raket ve vysokých vrstvách atmosféry až po nízko letící střely s plochou dráhou letu nebo letouny.
Radar je zároveň úzce integrován s bojovým systémem Aegis Combat System, který zajišťuje automatické vyhodnocení hrozeb a navedení interceptorů, například střel SM-3 určených k ničení balistických raket ve střední fázi letu. SPY-7 tak představuje zásadní technologický krok v oblasti námořní protiraketové obrany a umožní japonskému námořnictvu vytvořit mobilní radarový a obranný štít schopný pokrýt rozsáhlé oblasti Tichého oceánu.
Harmonogram výstavby
První loď byla založena 18. července 2025 v loděnici Mitsubishi Heavy Industries v Nagasaki. Spuštění na vodu se plánuje v průběhu fiskálního roku 2026 (tj. do března 2027) a předání JMSDF do konce fiskálního roku 2027 (do března 2028). Druhá loď vzniká ve stejné loděnici, její spuštění na vodu je plánováno v průběhu fiskálního roku 2027 a předání do konce fiskálního roku 2028.
Výstavba obou plavidel probíhá výhradně v závodě Mitsubishi Heavy Industries v Nagasaki, který má s konstrukcí velkých hladinových válečných lodí pro JMSDF dlouholeté zkušenosti, vznikly zde mimo jiné torpédoborce třídy Atago i první loď třídy Maya.
Změna strategie
Nová třída plavidel zásadně mění charakter japonské protiraketové obrany. Dosavadní torpédoborce s Aegis (třídy Kongō, Atago a Maya) plnily funkce obrany souběžně s dalšími bojovými úkoly a nebyly koncipovány pro nepřetržitou hlídku. Aegis System Equipped Vessel je naproti tomu navržena výhradně pro tento účel, s větším trupem zajišťujícím stabilitu za horších povětrnostních podmínek a s kapacitou pro dlouhodobé nasazení.
Zařazením raket Tomahawk a Typ 12 do výzbroje posunuje roli plavidel za rámec čisté obrany a propojuje je s širší japonskou strategií aktivního odstrašení. Tato odpovídá posunu japonské bezpečnostní doktríny zachycené v revidované Národní bezpečnostní strategii z prosince 2022.
Zdroj: Japan News, Militarnyi, Naval News
Autor/Licence fotografie: Umělecká představa lodi ASEV, Lockheed Martin